Velvyslanectví – sídla diplomatů v zahraničí

Vyslanec ve všeobecném významu slova je osoba, která je jedním státem vysílána do státu druhého, aby zde zastupovala zájmy státu prvního.


Vyslanec, také legát, pochází z latinského slova legatus. V antickém Římě tento titul nesly osoby, které byly vysílány do římských provincií, kde u jejich guvernérů zastupovaly ústřední moc v Římě.
V užším smyslu slova je tento pojem dnes užíván pro diplomatického zástupce státu v jiné zemi, se kterou existují diplomatické styky na úrovni vyslanectví (taková zastoupení existují dnes však jen zřídka, většina států pěstuje styky na úrovni velvyslanectví).


Vyslanec patří podle Vídeňské úmluvy do druhé (střední) skupiny diplomatických zástupců (jako diplomatický zástupce Vatikánu mu odpovídá internuncius).
Sídlem vyslance je vyslanectví.


Vyslanec - Papež František


Velvyslanec patří do nejvyšší skupiny úředníků diplomatické služby a je zároveň i hlavou velvyslanectví. Sídlem velvyslance je velvyslanectví. Celý český název zní mimořádný a zplnomocněný velvyslanec.
Původně byly styky na této úrovni pěstovány jen mezi velmocemi, během 20. století se velvyslanectví stala běžnou formou zastoupení. Titul velvyslance nesou někdy také vysocí úředníci různých mezinárodních organizací jako např. OSN.


Velvyslanci, které si navzájem vysílají země britského Společenství národů, se nazývají zpravidla vysocí komisaři (high commissioner), což má tradici ve skutečnosti, že zastupují země, které mají (nebo měly) společnou hlavu státu – britského panovníka.


Jako i jiní vysocí diplomatičtí zástupci požívají i velvyslanci (a velvyslanectví) výsad diplomatické imunity a exteritoriality. Především v nedemokratických zemích to v minulosti vedlo ke konfliktům, jako příklad je zde možno uvést občany NDR, kteří roku 1989 nalezli útočiště na velvyslanectvích SRN ve východní Evropě (v Praze, Varšavě a Budapešti), roku 2003 pak občany Severní Koreje, kteří hledali ochranu na různých velvyslanectvích v Pekingu atd.


Slovem vyslanec v přeneseném významu slova označujeme někdy i některé speciální neživé předměty. Může se kupříkladu jednat o meziplanetární či mezihvězdné sondy, které někdy označujeme souslovím vyslanec lidstva apod. Tak jako tomu je u všech slov s přeneseným významem, je vždy nutno pečlivě posuzovat příslušný kontext daného textu či sdělení.
V Praze najdete například i velvyslanectví USA!


Velvyslanectví USA v Praze

 

Velvyslanectví ČR v Bratislavě

Budova na jižní, dunajské straně Hviezdoslavova náměstí, v níž se nachází Velvyslanectví ČR, byla postavena jako měšťanský obytný dům v 60. letech 19. století. Na základě některých architektonických detailů původního domu se usuzuje, že byl postaven podle projektu prešpurského stavitele a architekta Ignáce Feiglera ml. (1820 - 1894) přibližně v době, kdy I. Feigler budoval nedaleké hotely Zelený strom (dnes Carlton) a National (Nemzeti Száloda a později Savoy). Po první světové válce vzala při přestavbě za své původní ozdobná fasáda a z rizalitů v prvním patře byly odstraněny původní arkýře. Přízemí budovy ještě donedávna sloužilo jako poštovní úřad a jako pošta je budova stále ještě vedena na řadě map Bratislavy.


V letech 1999-2001 prošla budova rozsáhlými a zásadními stavebními úpravami - bylo přistaveno druhé patro a podkroví o dalších dvou patrech pod novou mansardovou střechou. Přestavba proběhla na základě návrhu bratislavské Architektonické kanceláře Bouda a Masár. Velvyslanectví ČR v tomto domě bylo slavnostně otevřeno dne 22. března 2001.


Po rozpadu československé federace a vzniku samostatné České republiky bylo Velvyslanectví ČR na Slovensku nejprve provizorně umístěno v objektu v Panenské ulici, pak se přestěhovalo do pronajaté budovy v ulici 29. Augusta.


České centrum sídlilo po svém vzniku v roce 1994 v bývalém V-klubu na Náměstí SNP, do září 2007 sdílelo společně s Velvyslanectvím ČR budovu na Hviezdoslavově náměstí 8, poté působilo ve vlastních prostorách v bratislavském Starém Městě, v ulici Na vŕšku 1 a od března 2010 se opět vrátilo do budovy velvyslanectví.


Velvyslanectví ČR v Bratislavě

 

Velvyslanectví ČR ve Washingtonu

Velvyslanectví ČR se nachází v severozápadní části Washingtonu, mezi Connecticut Avenue a Rock Creek Parkway. Přijíždíte-li autem z centra severně po Connecticut Avenue, odbočte doprava na Tilden St., sjeďte z kopce a zatočte doprava na ulici Spring of Freedom.


Pokud přijíždíte metrem, cesta ze stanice metra na velvyslanectví vám bude pěšky trvat asi 20 minut. Použijte červenou linku a vystupte na stanici Van Ness. Pokračujte po Connecticut Ave. směrem na jih do centra, zabočte doleva na ulici Tilden, sejděte z kopce a zatočte doprava do ulice Spring of Freedom.


Velvyslanectví ČR ve Washingtonu


Oproti tomu velvyslanectví USA má, jak již bylo výše zmíněno, své sídlo i v České republice! Každý žadatel o víza do USA se musí osobně dostavit na Velvyslanectví USA v Praze. Osobní schůzku je nutné si předem sjednat prostřednictvím online formuláře (viz víza do USA). Na ambasádu je povolen vstup pouze osobám, které mají schůzku sjednanou předem. Výjimkou jsou žadatelé mladší 18 let a handicapované osoby, které potřebují doprovod či asistenci. Jméno doprovodné osoby musí být uvedeno při sjednávání schůzky. Při návštěvě ambasády je nutné respektovat bezpečnostní opatření. Do prostor ambasády není možné nosit velká zavazadla, elektroniku či mobilní telefony.
 

Velvyslanectví ČR ve Vídni

Velvyslanectví ČR je z centra Vídně snadno dostupné městskou hromadnou dopravou, za použití metra U3 (stanice Westbahnhof) a dále tram č. 52 a 58 (ve směru k Technickému muzeu či zámku Schönbrunn) na stanici Penzingerstrasse. Z letiště je možno do centra použít City Airport Train (CAT) při přestupu na stanici metra Landstrasser Hauptstrasse (U 3) až do stanice Westbahnhof a dále tram č.52 nebo č. 58.

Velvyslanectví ČR ve Vídni

 

Velvyslanectví ČR v Paříži

Česká ambasáda (velvyslanectví ČR) v Paříži, která sídlí v bývalém paláci kněžny de Ligne, je nejhonosnějším a služebně nejstarším sídlem československého a posléze českého velvyslanectví v zahraničí.
Priority zastupitelského úřadu České republiky v Paříži:

  • všestranné posilování bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Francií;
  • prohlubování strategického dialogu o otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky a otázkách týkajících se politik a spolupráce v rámci EU;
  • rozvoj ekonomických a obchodních vztahů na celostátní i regionální úrovni, hledání investičních příležitostí;
  • zajišťování konzulárních služeb pro občany České republiky;
  • propagace České republiky.

Velvyslanectví ČR v Paříži

Velvyslanectví ČR v Londýně

Důležitým posláním velvyslanectví ČR v Londýně je propagace české kultury ve Spojeném království. Londýnská ambasáda není jen patronem česko-britské kulturní spolupráce, ale sama pořádá každoročně několik desítek kulturních akcí - ať již se jedná o koncerty, výstavy, autorská čtení či přednášky prominentních českých či britských osobností. Naším hlavním partnerem v oblasti šíření dobrého jména české kultury je České centrum Londýn. Jsme taktéž v každodenním kontaktu s krajanskými spolky a často se podílíme na organizaci krajanských kulturních a společenských aktivit. Důležitou součástí naší práce je i podpora česko-britské spolupráce v oblasti vzdělávání.

Velvyslanectví ČR v Londýně

 

Velvyslanectví ČR v Berlíně

Zastupitelský úřad ČR v Berlíně poskytuje v mimopracovní době, ve dnech volna i o svátcích stálou pohotovost pro případ, že se občané ČR ocitnou na území konzulárního obvodu ZÚ Berlín v nouzi (např. v důsledku ohrožení zdraví nebo života).
Velvyslanectví ČR ve Spolkové republice Německo se nachází na adrese: Wilhelmstr. 44, 10117 Berlin. Dopravní spojení U-Bahn U-2 zastávka Mohrenstraße.
Velvyslanectví ČR v Berlíně

Velvyslanectví ČR ve Varšavě

 

V roce 1919 uznala vláda Československé republiky de jure Polsko a navázala s ním diplomatické vztahy. Stalo se tak výměnou dopisů ministrů zahraničních věcí ve dnech 28. – 31. května  1919. 5. června 1919 je datováno pověření ministra zahraničí Edvarda Beneše pro vládního delegáta  Vladimíra Radimského, který měl za úkol navázat diplomatické styky a připravit stálou československou diplomatickou misi ve Varšavě. 25. února 1920 byl Vladimír Radimský jmenován do diplomatické hodnosti chargé d´affaires a 23. března 1920 odevzdal kabinetní list ve Varšavě. Tímto okamžikem zahájil československý vyslanec oficiálně svoji činnost.
Před druhou světovou válkou mělo Československo aktivní zahraniční politiku, širokou hospodářskou výměnu s mnoha státy a udržovala rozvinutou diplomatickou i konzulární síť. Před anektováním v roce 1939 mělo Československo 35 vyslanectví a téměř 200 konzulátů.


V období mezi válkami mělo Československo v Polsku konzuláty v Krakově (1919-1939), Katovicích (1924-1937), Poznani (1921-1936), Lvově (1921-1939), Gdyni (1937-1939), pasový úřad v Polském Těšíně (1920-1924) a honorární konzulát v Kvasilově (1931-1939), jehož teritoriální kompetence byla pouze v luckém okrese ve volyňském vojvodství. V oblasti tehdejšího Německa, která připadla po roce 1945 Polsku, mělo Československo generální konzulát v Opoli (1920-1921), konzulát ve Wroclawi (Vratislavi) (1919-1939) ahonorární konzulát ve Štětíně (1926-1939).


Základními úkoly velvyslanectví ČR ve Varšavě sahaly od ochrany po reprezentaci práv a zájmů svého státu, péče o své občany, podpora spolupráce v různých oblastech, např. ekonomické, kulturní a vědecké. Konzuláty měly i důležitou hospodářskou funkci, jejich povinností byla ochrana hospodářských zájmů ČSR, dohled nad dodržováním mezinárodních smluv, odstraňování překážek v rozvoji obchodních kontaktů.


Československo nemělo vlastní předpisy v podobě zákonu nebo dekretu o právech a povinnostech konzulů. Ty byly ustaveny v předpisech nižšího řádu, především v instrukcích a oběžnících MZV, které se opíraly o obecně přijaté mezinárodní normy. Po mnoho let tvořily důležité a závazné základy konzulárního práva také předpisy bývalé rakousko-uherské monarchie. S Polskem nebyly uzavřeny dvoustranné konzulární konvence, přestože byl tento problém diskutovaný a bylo by to jistě ulehčilo vyřizování velkého počtu záležitostí.


Velvyslanectví ČR ve Varšavě

 

 

Velvyslanectví ČR v Moskvě

Velvyslanectví ČR v Rusku najdete na ul. J. Fučíka 12/14, 115127 Moskva, Ruská federace. Nejbližší stanice metra: "Mayakovskaya" nebo "Belorusskaya"

Velvyslanectví ČR v Moskvě

 

Diplomat – osoba bez níž by velvyslanectví nemohlo fungovat!

Výraz diplomat je řeckého původu (do evropských jazyků se však dostal přes francouzský výraz diplomate) a značí osoby, které jsou pověřeny jednat jménem svého státu se zástupci a představiteli států cizích.
Diplomaté požívají jistých privilegií (výsad). Jedná se zejména o jejich imunitu (nepodléhají – až na malé výjimky – trestnímu stíhání za svou činnost) a o exteritorialitu (prostor jejich úřadu je chráněn před výkonnými orgány státu, kde se nacházejí).


K typickým představitelům diplomata patří m.j. velvyslanci, vyslanci apod. V dnešním pojetí diplomata se však nejedná jen o osoby zastupující zájmy různých států; jako diplomat jsou označováni i zástupci různých mezinárodních nebo supranárodních organizací (jako OSN, UNESCO apod.) nebo i někteří zástupci Svatého stolce.


Jiní (jako např. konzulové nebo apoštolští delegáti) status diplomata naproti tomu nemají. Vymezení, úloha a privilegia diplomatů jsou řízeny Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích z roku 1961.


diplomat

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

All Rights Reserved ©2016